Akai GX-625

Model, který bych Vám chtěl blíže představit, nese označení GX-625 a byl vyráběn v letech 1980-1982. Je to vlastně „step up“, tedy o stupeň vyšší a sofistikovanější model než základní Akai GX-620.

Akai GX-625, blok hlav a VU metry 

Základní technické specifikace a hlavní informace jsou stejné jako u GX-620. Mezi hlavní rozdíly patří především otočný regulátor „Pitch“, tedy jemné řízení otáček capstanu a regulace rychlosti posuvu pásky v rozsahu ±6% a především přepínatelné elektronické digitální počítadlo otáček zadního kotouče a proběhnutého času (hod./min./sec.)....

Dále byl přidán přepínač Timer pro automatické spuštění přehrávání nebo záznamu po přivedení (sepnutí) napájecího napětí (časovačem).

Byl to první R2R Akai, který měl digitální LED počítadlo. Navíc má k dispozici několik, do té doby revolučních, funkcí jako jsou programovatelné přehrávání a/nebo zastavení. Jedná se především o zastavení při rychlopřevíjení na místě označeném „0000“, dále fukce rychlopřevinutí („Rewind“) zpět z bodu „XXXX“ do bodu „0000“ a spuštění přehrávání. Nebo třetí možnost - vícenásobné opakování určitého úseku, kdy přístroj od určitého místa "XXXX", když stiskneme tlačítko "Repeat", rychlopřevine pásku do bodu "0000" a spustí přehrávání. Pokud přehrávání dospěje do bodu, kde bylo stisknuto tlačítko "Repeat", opět pásku převine a spustí znovu přehrávání. Tento cyklus opakování určitého úseku se provádí do vypnutí této funkce nebo proběhne celkem max. 9 krát. Pro tento systém programovatelného zastavení nebo opakovaného přehrávání je využito LED displeje pouze v režimu čítače otáček odvíjecího kotouče.

Po přepnutí přepínače Min/Sec je na displeji LED zobrazen údaj v minutách a sekundách. Pokud však zvolíme rychlopřevíjení, údaj na LED displeji je vždy automaticky přepnut zpět na zobrazení počítadla otáček odvíjecího kotouče a poslední údaj o proběhnutém čase zůstává zmrazen na stejné hodnotě do dalšího stisku Play nebo Rec., kdy opět pokračuje načítání časového údaje.

Akai GX-625, blok hlav a VU metry 

Akai GX-625, ovládací tlačítka 

Akai GX-625, VU metry a přepínače

Model GX-625 využívá dva druhy brzd. Jedny jsou ryze mechanické, totožné jako v modelu GX-620 a druhé jsou elektrodynamické (k brzdění se používají motory). Avšak ty jsou aktivovány jen v případě, pokud zapneme speciální funkce programovaného přehrávání. Ovládání je umístěno na krytu hlav – zastavení, rychlopřevíjení a/nebo opakované přehrávání. Zjednodušeně řečeno - elektronika při rychlopřevíjení zpět hlídá dle čítače otáček zadní cívky polohu blížícího se bodu „0000“ a od hodnoty rozdílu 20 postupně snižuje rychlost převíjení, přičemž posledních několik otáček již motor prakticky krokuje tak, aby zastavil vždy přesně na pozici „0000“. Funguje to naprosto perfektně. Pro ovládání a řízení elektrodynamických brzd byla do přední části, pod čelní kryt, přidána další deska elektroniky, čítačů a snímače otáček zadní cívky. Výkonové obvody s tyristorovou regulací motorů zůstaly vzadu. Systému řízení elektrodynamických brzd a řízení motorů je v servisním manuálu věnován relativně velký prostor.

Akai GX-625, bez cívek 

Akai GX625, blok hlav, programovatelný čítač

Další odlišností je konektor 12V DC umístěný na zadní straně přístroje, který slouží k tomu, aby i při vypnutém napájení byly v čítači uchovány poslední platné údaje počítadla otáček a proběhnutého času. Na čelním panelu dole je také tlačítko „Mute“ pro umlčení vstupního signálu při nahrávání. Tlačítko nemá aretaci a funguje tak, že pokud je stisknuté, je signál umlčen. Není tam žádný časovač nebo automatické ukončení, jako u jiných modelů.

Tento přístroj byl vyráběn ve stříbrném i antracitovém provedení, avšak tmavé provedení je poměrně vzácné. U obou uvedených přístrojů GX-620 a GX-625, které fungují a hrají naprosto úžasně, mě mrzí jen jedna drobnost. Že zde není k dispozici možnost regulace pro jemné nastavení předmagnetizace - Bias, pouze přepínač druhu pásek Low Noise / Wide Range.

Akai GX-625 capstan motor a deska řízení 

Akai GX-625 deska audio, pohled shora 

Akai GX-625, deska audio nastavování se provádí zde

U modelů GX-620 a GX-625 byly v záznamových a reprodukčních předzesilovačích hodně používány křemíkové tranzistory typ 458 NPN. Musím říct na rovinu, že jejich kvalita není dobrá. Pokud se Vám takovýto přístroj dostane do rukou a vy si vezmete sluchátka, ihned uslyšíte relativně vysoký vlastní šum, eventuálně takové pomalé bublání.... Důvodem jsou právě tyto tranzistory (a také staré elektrolytické kondenzátory, která částečně ztratily svou kapacitu). Doporučuji je všechny hezky vyměnit za nové, rozdíl je potom obrovský. Také se mi stalo, že jeden tranzistor samovolně výrazně změnil parametry. To se projevovalo tak, že jeden kanál začal zkreslovat při přehrávání všechny signály s úrovní vyšší než -3dB (dle VU metru). Tedy i starší, původní nahrávky s korektní modulací nyní vykazovaly slyšitelné zkreslení. Po zjištění příčiny (zcela se změnily napěťové poměry v okolí tranzistoru) a demontáži vadného kusu tranzistoru jsem zjistil, že zesilovací činitel poklesnul z původních 300 na 22. Na výměnu používám nízkošumové tranzistory Philips Semiconductors model BC549C, resp. BC945 (BC639), maloobchodní cena asi 2,40 Kč/kus, zesilovací činitel až 450, ale mají bohužel prohozené přívody báze a emitoru, ale to je pro zručného technika jen drobnost.

Když už jsme u těch náhrad, dovolte ještě jedno drobné doporučení. Určitě vyměňte oba kapacitní trimry pro nastavování předmagnetizace (Bias), jinak je jejich přesné nastavení určeno jen pro skutečně velmi klidné povahy.

Akai GX-625 bez cívek 

GX-625, sejmuté čelní kryty 

GX-625, pohled zezadu

Někteří těmto dvěma přístrojům vyčítají, že mají sdružené VU metry, a že by tam mezi nimi měla být nějaké přepážka, zkrátka, že měly by být odděleny. Inu, všem se nelze zavděčit.

Dle mého názoru patří tento model mezi nejkrásnější modely Akai vůbec, především čistotou a celkovou elegancí designu (nic zásadního nechybí, nic nepřebývá) i srozumitelností a jednoduchostí (tj. nemusíte číst návod k obsluze, abyste ho ihned uměli ovládat). V pokoji sběratele je potom skutečným šperkem, ale když o tom tak přemýšlím, to jsou vlastně všechny zde uvedené přístroje a to nejen značky Akai.

GX-625, LED čítač, ovládání funkcí spojených s displejem a pásková dráha se třemi hlavami a čtyřmi vodítky

GX-625, podsvícené klávesy ovládání

GX-625, podsvícené klávesy ovládání

TECHNICKÉ SPECIFIKACE

systém záznamu: 4-stopy, 2 kanály stereo

rychlosti posuvu: 9,5 cm/s, 19 cm/s

zkreslení: < 0.6% (1000Hz, “O” VU, 19 cm/s)

max. odchylka rychlosti: < 0,8% / 19 cm/s

frekvenční rozsah: 30 to 26.000 Hz ± 3 dB / 19 cm/s

30 to 19.000 Hz ± 3 dB / 9,5 cm/s

odstup S/N: > 62 dB / 19 cm/s  /  > 60 dB / 9,5 cm/s

přeslechy mezi kanály: > 40 dB / 1 kHz

kolísání otáček: ± 0,08% / 19 cm/s - ± 0,10% / 9,5 cm/s

frekvence předmag./mazání: 100 kHz

úroveň smazání: > 70 dB

vstupy: Line 70 mV / 100 kΩ, DIN 2,0 mV

Mic 0,25 mV / 600 Ω

výstupy: Line 0,775V / 0dB, DIN 0,3 mV

sluchátka: 0,1 V / 8 Ω

rozměry: 446 (v) x 440 (š) x 241 (h) mm

hmotnost: 18 kg

jm. příkon: 120 W. max

cena v roce 1981: 1598,-DM

Cívkové přístroje a především ty Akai mám rád proto, že mají poctivou konstrukci a naprosto úžasný a progresivní design, který ani po letech nic neztratil na své atraktivitě. Velké cívkové stroje jsou velmi spolehlivé a navíc používají speciální GX hlavy, které jsou extrémně odolné proti opotřebení. Nepotřebují žadné řemínky, a tedy nemají poruchové převody, protože využívají tzv. přímé náhony (direct drive) a v neposlední řadě jsou prostě stále krásné!! Současně bych rád zdůraznil, že zvukově jsou vždy o pár tříd dál než kazetové rekordéry. Poskytují úžasnou dynamiku, teplý, lidskému uchu příjemný zvuk a současně jsou výraznou ozdobou každého klukovského pokoje. Zkrátka, je třeba nějaký doma mít!

AMATÉRŠTÍ OPRAVÁŘI ANEB DROBNÁ POZNÁMKA NA ZÁVĚR:

A to víte??, jak za dob komunistů opraváři, tedy servisní technici rozlišovali různé domácí kutily a amatéry, kteří se doma sami, mnohdy zcela bez znalostí i bez dokumentace a měřící techniky, klidně pouštěli do oprav svých přístrojů??? A bylo jedno, zda se jednalo o opravu kazetového magnetofonu, VHS videorekordéru nebo videokamery Video 8 či VHS-C.

Tak tito „odborníci“ byli děleni na: čističe, mazače, nastavovače a rovnače (pozn. čtvrtou skupinu jsem přidal já, na základě vlastních zkušeností).

Čističi

první skupina, jsou tzv. „čističi“. Pokud se dostavil pocit, že je nutné přístroj vyčistit, sejmuli kryty a pomocí vysavače vysáli prach. Občas při tom utrhli a vysáli některou součástku z plošného spoje (třeba kondenzátor, a bylo velmi obtížné toto potom opravovat, nikdy nepočítáte s tím, že v přístroji něco chybí). Jeden takový domácí odborník si vysavačem urazil nálitek na hrdle CRT obrazovky (u svého televizoru)…, obrazovka jen zvláštně zasyčela a byl konec. Oprava – výměna obrazovky Super Black Trinitron uhl. 25“ tehdy činila asi 16.000Kč. Ten nešťastný člověk to již nikdy neudělá!

Mazači

mazači ? Týden po důkladném namazání všech otočných částí a ložisek se každý přístroj vždy objevil v servisní opravně. Technik demontoval mechaniku, položil ji na noviny a ty byly po chvíli zcela nasáklé olejem na „Kola a šicí stroje“ … tuším, že tak se olej za 8,50Kč tehdy jmenoval. Mechanika tím obvykle byla velmi silně poškozena, třecí spojky přestaly fungovat, pryžové díly a řemínky byly naleptány, brzdy nebrzdily. Ložiska byla většinou samomazná nebo teflonová a nebylo třeba je vůbec mazat.

Nastavovači

nastavovači ? Ti prostě začnou točit každým regulačním prvkem, který najdou uvnitř přístroje a pozorují, co se stane …. Bláhově si mysleli, že takto lze každou závadu odstranit. Pokud toto udělali u kamkordéru, např. CCD-TR805E (1993), kde tehdy bylo asi 50 miniaturních trimrů, byla následná oprava velmi (časově) náročná, a také drahá. Technici to nechtěli dělat.

Rovnači

Ti ihned po koupi přístroje demontují všechny kryty a svým odborným pohledem zkontrolují, zda výrobcem nebyli ošizeni, a zda nekoupili pouze „vzduch v krabici“. Zda uvnitř je všechno, co tam být má, zda nic nechybí a současně všechny součástky, které jsou připájeny našikmo nebo jsou umístěny nakřivo, ručně, jednu po druhé, pečlivě narovnají. Teprve potom jsou spokojeni a současně získají jistotu, že přístroj konečně hraje jaksi lépe!

Popravdě zde však musím uvést, že dnes tomu již tak není. Naštěstí !!

Přístroje jsou již natolik technologicky pokročilé a složité, že se do toho již amatérští opraváři tolik nepouštějí. Ono se tam toho již moc naměřit nebo nastavit ani nedá, všechno je již digitální!