Sony TA-AX500 Audio Current Transfer

Krásné staré stroje

Sony TA-AX500 Audio Current Transfer

Tak tohohle krasavce jsem pořídil také nedávno. Dle databáze, kterou mám k dispozici, byl vyráběn v roce 1983. Myslím, že je to jeden z prvních zesilovačů Sony se vstupem pro CD. Navíc zde byl poprvé použit speciální velký přepínač s označením „CD Direct“, který vyřazuje všechny nepotřebné obvody (Bass, Treble, Input Selector, Subsonic filter, Graphic Equalizer, atd.), aby cesta signálu byla přímá, co nejkratší.

Sony TA-AX500, CD Direct

Na čelním panelu je velký nápis „Audio Current Transfer“. Zde nás výrobce a především jeho marketingové oddělení poučuje, proč bychom měli koupit právě tenhle zesilovač a né ten od konkurence. Neznám žádný jiný výrobek, který by na čelním panelu uprostřed měl takto dlouhé vysvětlení funkce. Hahaha. Už jen pro ten nápis je tento kus unikátní. Co že to tam je vlastně výrobce napsal? Česky to nezní moc dobře (nebo to neumím dobře přeložit a najít vhodné výrazy). Je tam asi něco jako:

Sony TA-AX500, "Audio Current Transfer"

PŘENOS PROUDU ZVUKOVÉHO SIGNÁLU

Obvody výkonového zesilovače jsou rozděleny do čtyř oddělených elektronických sekcí pro úplnou eliminaci vzájemných interferencí. Navrženo pro optimální výkonnost a kvalitu.

Sony_TAAX500_05v

Sony TA-AX500, precizní attenuator Alps s kalibrací v dB

Sony_TAAX500_20

Sony TA-AX500, přepínač vstupů a CD Direct

Upřímně řečeno nevím, proč nám to tam vůbec Sony sděluje? Já vždy (možná naivně) předpokládám, že výrobce udělá všechno pro to, aby bylo dosaženo “optimální výkonnosti“, tedy co nejvyšší věrnosti zvuku, vysoké kvality a dlouhodobé spolehlivosti. A to nemluvím o tom, že aparát musí také „krásně“ vypadat.

Jak sami víme, dnes tomu tak rozhodně není. Honba za každoročním snižováním ceny a hledáním úspor se nutně podepisuje na kvalitě současné produkce spotřební elektroniky.

Sony_TAAX500_03m

Sony TA-AX500, vnitřní uspořádání

Sony_TAAX500_04m

Sony TA-AX500, bowdeny přepínačů

Sony_TAAX500_14v

Sony TA-AX500, vnitřní konstrukce

Zkrátka zde je použito můstkového zapojení napěťových a proudových zesilovačů, kde tyto jednotlivé sekce jsou vzájemně odděleny. Samozřejmě, zesilovací stupně jsou zde opět navázány stejnosměrně, tj. žádné vazební elektrolytické kondenzátory. Firma Sony zavedla a užívala označení „Legato Linear“ pro obvodové řešení, kdy jednotlivé stupně zesilovače byly navrženy tak, aby vykazovaly co nejnižší přechodové zkreslení. Teď bych asi ještě měl naznačit, co je to „přechodové zkreslení“? Informace je možno najít třeba:

http://www.electronics-tutorials.ws/amplifier/amp_7.html

Sony_TAAX500_21

Sony TA-AX500, diskrétní koncový stupeň, přepínače na desce ovládané bowdenem

PŘECHODOVÉ ZKRESLENÍ SIGNÁLU

Tedy jen velmi stručně. Bipolární tranzistory mají určitou charakteristiku, která je obecně značně nelineární, a proto při průchodu signálu dochází k jeho zkreslení. Toto zkreslení, které významně ovlivňuje kvalitu zvuku, je možno eliminovat konstrukčním řešením (zapojením) zesilovače.

Schema1

Ukázka typického přechodového zkreslení na sinusovém signálu

Schema3

Nelineární přenosová charakteristika tranzistorů TR1 a TR2, v oblasti od -0,7V do +0,7V jsou oba tranzistory uzavřeny

NELINEÁRNÍ PŘENOSOVÁ CHARAKTERISTIKA BIPOLÁRNÍCH TRANZISTORŮ

Dle zapojení dělíme zesilovače do základních tříd:

Třída A: ve třídě „A“, pracuje zesilovač s velkým příčným (kolektorovým) proudem, pracovní bod tranzistoru se pohybuje v lineární oblasti charakteristiky. K žádnému přechodovému zkreslení zde prakticky nedochází. Zásadní nevýhodou je velmi nízká účinnost a nízký výkon. Příkon takového zesilovač je například 600W a výstupní výkon bývá třeba jen max. 2x25W / 8Ω. Zbytek se promění na teplo. Ale zesílený signál je extrémně věrný.

Třída B: standardní Push-Pull zapojení s komplementárními tranzistory, silné přechodové zkreslení, především pro „malé“ signály velmi výrazné.

Třída A/B: speciální zapojení, kde je signál před koncovým stupněm upraven tak, že pomocí určitého předpětí dynamicky posouvá pracovní bod na charakteristice tranzistorů, aby se vždy pohyboval pouze v lineární oblasti. Tím je přechodové zkreslení eliminováno.

Všechny uvedené zesilovače užívají právě zapojení ve třídě A/B.

Nebudu Vás napínat, existují ještě další třídy C, D, E, F, G, H, ale také S, T, nebo Z. Např. zesilovače ve třídě C i D pracují v pulzním režimu na frekvencích 80 až 150kHz, kde např. třída D využívá tzv. pulzní šířkové modulace (prosím neplést s pulzní kódovou modulací užívanou např. u digitálního zpracování signálu na CD). Zesilovače ve třídě C a D se někdy chybně označují jako „digitální zesilovače“, přitom s digitální technikou nemají nic společného. Ale o tom třeba zase někdy jindy…

Schema2

Ukázka zapojení zesilovače s použitím diodového předpětí pro koncové tranzistory

Schema4

Princip posunutí pracovního bodu jednoho z tranzistorů, aby bylo zajištěno jeho otevření pro kladnou polaritu signálu již od napětí 0V

Zpět k TA-AX500. Podívejte se na pečlivě opracované knoflíky s frézovaným a potom leštěným povrchem. Čelní panel je samozřejmě také ze slitiny hliníku. Prohlédněte si přepínač vstupů a Tape Monitor s kontrolkami LED zelené a červené barvy. Velkoplošné tlačítko „CD Direct“ je po stisknutí zeleně podsvíceno, současně odpojí všechny ostatní vstupy a zhasnou i jednotlivé indikátory LED. Pro regulaci hlasitosti, na panelu značenou jako „Attenuátor“ (útlumový článek), je zde použit velmi kvalitní potenciometr Alps, také dodneška řádně funguje a „nepraská“.

Sony_TAAX500_13v

Sony TA-AX500 a Akai AM-U04 (dole)

Zesilovač hraje opravdu velmi dobře, řekl bych jako dost nadprůměrný zesilovač…. no, z toho stejně nevíte, jak vlastně hraje. Tak jinak. Je dost lepších (a dražších) zesilovačů a ještě podstatně více je těch horších zesilovačů. Hmmm…., to vám asi také nepomůže. Stejně ho neslyšíte. Prostě hraje velmi dobře.

Sony_TAAX500_07m